|
|
Extrémofilní mikroorganismy
Procházková, Lenka ; Vítová, Eva (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá zmapováním extrémofilních mikroorganismů. Je popsáno extrémní prostředí, ve kterém se tyto mikroorganismy vyskytují, a rovněž strukturní a chemická adaptace na toto prostředí. Adaptace nejčastěji vyžaduje změny ve složení membránových lipidů, nukleových kyselin a proteinů. Enzymy vykazující stabilitu v extrémním prostředí nacházejí uplatnění zejména v chemickém, potravinářském, farmaceutickém a textilním průmyslu. Zmíněno je také uplatnění extrémofilů při biodegradaci organických materiálů. Tato práce je nejvíce zaměřena na hypertermofilní mikroorganismy, které byly doposud nejlépe prozkoumány.
|
|
|
Chladová adaptace sněžných řas: úloha změn ve složení mastných kyselin
Dřízhalová, Marie ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Němcová, Yvonne (oponent)
Sněžné řasy se jako typicky extremofilní skupina nabízí jako modelové organismy pro studium přizpůsobení se k životu na hranici fyziologických možností. Dosud není jasné, jakým způsobem je na molekulární úrovni u těchto mikrorganismů zajištěna optimalizace fungování fotosyntetických procesů v podmínkách blízkých 0 řC, často za velmi vysoké intenzity záření. Cílem této práce bylo zjistit teplotní a světelná optima růstu dvou dosud málo prozkoumaných kmenů a zmapovat složení mastných kyselin ve vybraných psychrofilních a psychrotrofních kmenech z rodů Chloromonas a Chlamydomonas (Chlamydomonadales, Chlorophyta) ze sbírek UTEX, CCCryo a sběrů na území Evropy včetně České republiky a Slovenska. Tato práce popisuje pomocí metody zkřížených gradientů optimální teplotní a světelné podmínky dvou kmenů sněžných řas izolovaných z lokalit v Krkonoších, které se vyznačují odlišnými ekologickými podmínkami. Kmen Chloromonas reticulata Luční pochází z alpinského pásma a jeho růstové charakteristiky jej řadí mezi psychrotrofní řasy vyžadující vysokou intenzitu záření. Druhým testovaným kmenem byl Chloromonas pichinchae Meandry z lesního prostředí, který lze též označit za psychrotrofní, ale na rozdíl od předešlého kmene rostl v širokém rozmezí ozářenosti, včetně velmi nízkých hodnot. Hlavním cílem práce bylo...
|
|
|
Chladová adaptace sněžných řas: úloha změn ve složení mastných kyselin
Dřízhalová, Marie ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Němcová, Yvonne (oponent)
Sněžné řasy se jako typicky extremofilní skupina nabízí jako modelové organismy pro studium přizpůsobení se k životu na hranici fyziologických možností. Dosud není jasné, jakým způsobem je na molekulární úrovni u těchto mikrorganismů zajištěna optimalizace fungování fotosyntetických procesů v podmínkách blízkých 0 řC, často za velmi vysoké intenzity záření. Cílem této práce bylo zjistit teplotní a světelná optima růstu dvou dosud málo prozkoumaných kmenů a zmapovat složení mastných kyselin ve vybraných psychrofilních a psychrotrofních kmenech z rodů Chloromonas a Chlamydomonas (Chlamydomonadales, Chlorophyta) ze sbírek UTEX, CCCryo a sběrů na území Evropy včetně České republiky a Slovenska. Tato práce popisuje pomocí metody zkřížených gradientů optimální teplotní a světelné podmínky dvou kmenů sněžných řas izolovaných z lokalit v Krkonoších, které se vyznačují odlišnými ekologickými podmínkami. Kmen Chloromonas reticulata Luční pochází z alpinského pásma a jeho růstové charakteristiky jej řadí mezi psychrotrofní řasy vyžadující vysokou intenzitu záření. Druhým testovaným kmenem byl Chloromonas pichinchae Meandry z lesního prostředí, který lze též označit za psychrotrofní, ale na rozdíl od předešlého kmene rostl v širokém rozmezí ozářenosti, včetně velmi nízkých hodnot. Hlavním cílem práce bylo...
|
|
|
Extrémofilní mikroorganismy
Procházková, Lenka ; Vítová, Eva (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá zmapováním extrémofilních mikroorganismů. Je popsáno extrémní prostředí, ve kterém se tyto mikroorganismy vyskytují, a rovněž strukturní a chemická adaptace na toto prostředí. Adaptace nejčastěji vyžaduje změny ve složení membránových lipidů, nukleových kyselin a proteinů. Enzymy vykazující stabilitu v extrémním prostředí nacházejí uplatnění zejména v chemickém, potravinářském, farmaceutickém a textilním průmyslu. Zmíněno je také uplatnění extrémofilů při biodegradaci organických materiálů. Tato práce je nejvíce zaměřena na hypertermofilní mikroorganismy, které byly doposud nejlépe prozkoumány.
|
host ::
RSS.